| dobrá kniha je vzácnou životodárnou silou mistrovského ducha, balzamovanou a uchovávanou pro potřeby příštího života. John Milton
|
Miroslav Pichl a jeho listování v polických kronikách
Přes deset let prý pan Miroslav Pichl pátral ve zprávách, které nám zanechali poličtí kronikáři. V závěru loňského roku přinesla tato badatelská činnost své ovoce – dvě díla vydaná městem Police nad Metují.
Nejdříve spatřila světlo světa knížka Listování v polických kronikách. Obsahuje záznamy z kronik, které se do seriozního badatelského díla nepíší, a přesto by byla škoda je nezveřejnit. Přibližují nám naše předky tu humornými příběhy, tu popisem jejich nelehkého snažení v běhu života. Přesvědčit se o tom mohli i naši senioři při lednovém společném čtení.
Druhým počinem je soubor 2 CD Police nad Metují – dějiny města a regionu v běhu let. Obsahují značně rozšířené informace z knihy Police nad Metují v datech. Je obdivuhodné, kolik informací, faktů, záznamů z kronik pan Pichl shromáždil a ani si netroufnu odhadnout, kolik stran různých textů přečetl, prostudoval a probádal. Výsledek je prostě ohromující. Važme si ho a samozřejmě i jeho tvůrce se vším jeho nadhledem. Jak to dokumentují slova z úvodu CD:„Třebaže jsem bytostně technického zaměření a někdejší moje zaměstnání konstruktéra mě zcela naplňovalo potěšením z tvůrčí činnosti, bádání v dějinách Police mně rázem zcela pohltilo. Kdosi prý prohlásil, že ten, kdo jednou překročil práh badatelny historického archivu, nezadržitelně podlehl žádostivosti po dalším pátrání v historických pramenech. Působí prý obdobně jako jakási droga, která nutí badatele stále a stále rozšiřovat a zdokonalovat své poznání o dobách minulých. Což se přihodilo i mně – bohudíky…“
Samozřejmě hlavně pro nás. A co víc dodat k závěrečným slovům tohoto úvodu: „Čtenářům a badatelům v tomto kaleidoskopu dějinných událostí Policka kladu na srdce jeden zásadní fakt. Nepřísluší Vám role neodpouštějícího soudce aktérů minulých dějů. Snažte se osvětlit si motivy a příčiny jejich jednání a nahlížejte někdejší události i jejich původce v dobovém historickém kontextu, nikoli prizmatem pohledu člověka dnešní společnosti a jejích názorů.“ Za knihovnu snad jen, že se těšíme, až bude Miroslav Pichl čestným občanem Police nad Metují.
Povídky z druhé ruky
V měsíci září jsme vás zvali na autorském čtení z knihy Povídky z druhé ruky, kdy čtyři autorky představily své povídky.
Kniha byla v listopadu v Praze pokřtěna a hledá si už své čtenáře. Díky jedné z autorek, polické Olze Landové, máme knížku i v naší knihovně. A o čem vlastně povídky jsou, v úvodu knihy napsal vydavatel a lektor kurzu tvůrčího psaní, jehož žáci povídky napsali, pan René Nekuda: „Už dlouhou dobu se mezi spisovateli říká, že všechno již bylo napsáno a že všechny základní typy zápletek jsou obsažené v Bibli nebo v antické mytologii (podle toho, co je komu bližší).
Musím se přiznat, že mě nikdy žádné téma nefascinovalo tak moc a tak dráždivě, jako právě „omezenost“ příběhových struktur. …Povídky z druhé ruky se tedy rozhodly zkoumat jedinečnost v zavedených strukturách. A právě toto velké téma jsme se snažili vměstnat do textů. Autoři si vybrali vždy jeden obecně známý příběh, ve kterém našli něco, co souzní s jejich vlastním životem, a přidali do něho svůj odlesk neopakovatelnosti a jedinečnosti.“
A šli s kůží na trh. Jak se jim to povedlo, se můžete přesvědčit při čtení povídek.
Úspěch knihy z našeho regionu
V časopise Gurmet jsme objevili doporučující recenzi autorky Kateřiny Kočičkové na knihu Domácí mlékař od paní Kláry Hadašové. Vybíráme z ní:
»Knížka je skromně vypravená, černobílá, bez atraktivně aranžovaných fotografií, které jsou dnes u kuchařek samozřejmostí. Z nouze však autorka udělala ctnost, svazek je totiž stylizován jako retro sešit s jednoduchou vazbou a přehlednou, účelnou grafikou. A je doslova nabitý informacemi.
Mlékařina a sýrařina nejsou nejsnazší obory a Domácí mlékař je pro zájemce pokladem. Jeho pisatelka totiž ovládá schopnost předat všechno jasně, návodně, uceleně, od jednoduššího ke složitějšímu. O mléku je tu všechno …
Už nějakou dobu platí, že nejcennější jsou informace. Hadašovým patří uznání za to, že se podělili o všechno, co na vlastní kůži a jazyk vyzkoušeli, a zájemcům o mlékařinu to návodně servírují doslova na stříbrném podnosu. Pokud uvažujete o větší soběstačnosti nebo máte přístup k většímu množství mléka, Domácí mlékař by neměl ve vaší knihovně chybět.«
K citovanému textu můžeme jenom dodat, že v naší knihovně rozhodně nechybí.